Řeč je o provařených slovních spojeních, která před vámi nesčetněkrát použilo nesčetné množství personalistů. A nesčetné množství personalistů je ještě použije. Uchazeč už je nejspíš někdy slyšel. Nevystavujte ho jim znovu. 

Nejotřepanější náborové fráze 

Pro některé jsou nedílnou součástí pohovoru. Zkrátka musí zaznít. 

1. Našla jste nás v pohodě? 

 Otázka je na místě, pokud lidem obvykle činí problém vchod najít. Někteří personalisté například při zvaní na pohovor upozorňují, že jindy tolik spolehlivé Google Maps navádí uchazeče ke špatnému vchodu nebo dokonce někam, kde žádný vchod není. Tehdy je otázka v pořádku. Dotaz ale časem tak “zdomácněl”, že jej lidé pokládají při první návštěvě adresy častěji, než je zdrávo. Pokud vaše firma sídlí přímo naproti tramvajové zastávce nebo na jedné z nejznámějších ulic ve městě a nad vchodovými dveřmi je obřím písmem vyvedený název společnosti, zapojte fantazii a vymyslete něco jiného. Ať nejste za suchara bez nápadu. 

2. Jaké jsou vaše silné a slabé stránky? 

Dotaz je natolik “provařený” a očekávatelný, že si téměř můžete být jisti, že si uchazeč odpověď připravil. Což je samo o sobě v pořádku a zcela správně. Ale ruku na srdce. Kdybyste si sami mohli vybrat otázky pro vlastní pohovor, chtěli byste, aby vám někdo položil právě tuto? Dosti častý a smutný obrázek z pohovorů vypadá přesně takto: uchazeč má vyšperkovaný životopis - co se týče reálií i podoby - o zajímavé pracovní zkušenosti, zájmy a záliby tu není nouze. A místo toho, aby personalistovi vysvětlil, co ho vedlo k odklonu od původního zaměření nebo k absolvování kurzu, který s jeho profesí nijak nesouvisí, mechanicky odříkává, co je jeho silná parketa a co naopak slabina. Kolik se toho ve skutečnosti dozvíte o jeho vlastnostech? 

Mnohem šťastnější je zeptat se uchazeče na to, jak je na tom s vlastnostmi a dovednostmi, které by na dané pozici měl mít a ovládat. Máte-li před sebou kandidáta na projektového manažera, zajímejte se o jeho schopnost pokládat konstruktivní dotazy, o balanc mezi perfekcionismem a bezproblémovým funkčním řešením. A tak dále. 

3. Jaké máte plány do budoucnosti? 

Otázce se zcela vyhněte u mladých žen. Zjišťovat, zda má zájem setrvat, učit se, růst a být přínosem ve firmě v horizontu několika příštích let, je zcela správně. Uvádět uchazečku do nepříjemné situace nevyřčeným dotazem “neutečete nám za chvíli na mateřskou?” už správně není. Třeba to tak ani nemyslíte, ale formulovat dotaz jinak, s důrazem na pracovní oblast života, je jistota, která vás stojí jen málo úsilí. Generaci maminek dnešních mladých uchazeček obcházel strašák s tváří zaměstnavatele vyptávajícího se na rodinu dlouhá léta. Vyškrtněme tento nešvar z náborových otázek jednou provždy.