Dovolená a zákoník práce: co majitelé firem nejčastěji nevědí

18.8.2026

Dovolená vypadá jako jedno z nejjednodušších témat zákoníku práce. V praxi to ale bývá jinak. Majitelé a ředitelé firem dělají chyby v otázkách převodu nevyčerpané dovolené, proplacení, nařizování nástupu nebo krácení a dělají je opakovaně, protože nikdo pravidla nikdy pořádně nepřečetl.

Tento článek je přehled toho, co zákoník práce o dovolené skutečně říká, jdeme rovnou k věci.

Základní nárok: kolik dovolené zaměstnanec musí dostat

Zákonné minimum v soukromém sektoru jsou čtyři týdny dovolené ročně. Dovolená se od roku 2021 nepočítá na dny, ale na hodiny. Zaměstnanec s plným úvazkem 40 hodin týdně má tedy nárok na 160 hodin dovolené ročně.

Mnoho firem nabízí jako benefit pět nebo šest týdnů což je nad rámec zákonného minima a záleží na dohodě se zaměstnancem nebo na vnitřním předpisu firmy.

Pozor: dovolená nad zákonné minimum může podléhat jiným pravidlům — například může při nevyčerpání propadnout, pokud to firma stanoví. Zákon ji nechrání stejně jako zákonnou část.

Kdo určuje, kdy zaměstnanec jde na dovolenou

Tady bývá první velké překvapení. Dovolenou neurčuje zaměstnanec, ale určuje ji zaměstnavatel. Zákoník práce mu ukládá povinnost zohlednit oprávněné zájmy zaměstnance, ale rozhodovací pravomoc leží na straně firmy.

Zaměstnavatel musí nástup na dovolenou oznámit zaměstnanci alespoň 14 dní předem. Výjimkou je celozávodní dovolená nebo jiné hromadné čerpání, kde postačuje oznámení alespoň 14 dní před začátkem celého období.

Zaměstnanec má právo čerpat alespoň dva týdny dovolené vcelku, pokud o to požádá. Firma mu to musí umožnit.

Co se změnilo od ledna 2025

Od 1. ledna 2025 odpadla povinnost zaměstnavatele zpracovávat písemný rozvrh čerpání dovolené. Rozvrh je nově dobrovolný. Právo zaměstnavatele určovat nástup na dovolenou se tím ale nijak nezměnilo.

Nevyčerpaná dovolená: co s ní

Dovolená automaticky nepropadá

Základní pravidlo je, že dovolená má být vyčerpána v roce, ve kterém na ni zaměstnanci vzniklo právo. Pokud tomu brání provozní důvody na straně zaměstnavatele nebo překážky na straně zaměstnance (nemoc, mateřská, rodičovská), převádí se do následujícího roku.

Pozor na termín 30. června

Pokud zaměstnavatel neurčí zaměstnanci termín čerpání převedené dovolené do 30. června následujícího roku, může si zaměstnanec termín určit sám — stačí mu oznámit nástup 14 dní předem. To je situace, do které se firma nechce dostat.

Nevyčerpanou dovolenou nelze zaměstnanci jen tak převést do dalšího roku bez zákonného důvodu. Za plošný a neodůvodněný převod hrozí firmě pokuta od inspektorátu práce až 200 000 Kč.

Proplacení dovolené je výjimka, ne pravidlo

Nevyčerpanou dovolenou nelze během trvání pracovního poměru proplatit. Zákon vychází z toho, že dovolená slouží k odpočinku, ne jako forma odměny nebo bonusu. Proplacení nevyčerpané dovolené je možné pouze při skončení pracovního poměru a to za všechny nevyčerpané hodiny, na které zaměstnanci vzniklo právo.

Krácení dovolené: kdy a jak

Zákoník práce zná jediný legální důvod pro krácení dovolené: neomluvená absence. Nic jiného — ani nemoc, ani dlouhodobá pracovní neschopnost, ani zkrácený úvazek, dovolenou nekrátí.

Jak krácení funguje v praxi

Za každou neomluveně zameškanou směnu může zaměstnavatel zkrátit dovolenou o počet zameškaných hodin. Kratší neomluvené absence z různých dnů lze sčítat, pokud součet dosáhne délky celé směny, krácení je možné.

Důležité omezení: krácení se týká pouze dovolené ve stejném kalendářním roce, ve kterém k neomluvené absenci došlo. Neomluvená absence z listopadu 2025 neopravňuje ke krácení dovolené v roce 2026.

A další hranice: i po krácení musí dostat zaměstnanec, jehož pracovní poměr trval celý rok, dovolenou alespoň v délce dvou týdnů.

Co krácení dovolené není

Firmy někdy zaměňují krácení dovolené s tím, že zaměstnanec prostě nemá na plnou dovolenou nárok, například proto, že nastoupil v průběhu roku nebo byl část roku na nemocenské. To ale není krácení v právním slova smyslu, jde o výpočet poměrné části dovolené. Tato dvě pravidla je nutné odlišovat.

Dovolená a nemoc: co se jak počítá

Nemoc dovolenou v zásadě nekrátí, ovlivňuje ale výpočet nároku na dovolenou u zaměstnanců, kteří část roku chyběli.

Do odpracované doby pro výpočet nároku na dovolenou se počítá nemoc pouze do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby a jen tehdy, pokud zaměstnanec v daném roce odpracoval alespoň dvanáctinásobek týdenní pracovní doby. Pokud byl zaměstnanec celý rok v pracovní neschopnosti a neodpracoval nic, nárok na dovolenou mu nevznikne.

Pokud zaměstnanec onemocní v průběhu dovolené

Pokud zaměstnanec v době dovolené onemocní a řádně to doloží, nemá zaměstnavatel povinnost dovolenou automaticky přerušit. Zákoník práce přerušení dovolené z důvodu nemoci neumožňuje, narozdíl například od situace, kdy zaměstnanec nastoupí na ošetřovné. Tady bývá v praxi hodně nejasností.

Dovolená při skončení pracovního poměru

Když zaměstnanec odchází z firmy, platí dvě scénáře:

  • Zaměstnanec má nevyčerpanou dovolenou — firma mu ji musí proplatit. Výše náhrady se počítá z průměrného hodinového výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí násobeno počtem nevyčerpaných hodin dovolené.

  • Zaměstnanec si vybral více dovolené, než na ni měl v daném roce nárok — firma může požadovat vrácení přeplatku, ale jen pokud to má sjednáno ve smlouvě nebo vnitřním předpisu.

Pozor na situaci, kdy zaměstnanec ve výpovědní době čerpá dovolenou. Zaměstnavatel může nařídit čerpání dovolené i ve výpovědní době — ale musí dodržet 14 denní lhůtu pro oznámení.

Nejčastější otázky o dovolené (FAQ)

Může zaměstnanec odmítnout nástup na dovolenou, kterou mu firma nařídila?

Ne, pokud zaměstnavatel dodržel 14denní lhůtu pro oznámení. Dovolená je v pravomoci zaměstnavatele, zaměstnanec ji nemůže jednostranně odmítnout. Výjimkou jsou případy, kdy nástup na dovolenou koliduje s jinou překážkou v práci, například s nemocí.

Může firma nařídit celozávodní dovolenou?

Ano, zákoník práce celozávodní dovolenou umožňuje. Firma musí oznámit termín celozávodní dovolené alespoň 14 dní předem. Zaměstnanec, který nemá dostatek naspořené dovolené, může dostat neplacené volno, ale firma mu to musí umožnit.

Co když zaměstnanec nastoupí na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou a má nevyčerpanou dovolenou?

Zaměstnankyně má právo na dovolenou bezprostředně po skončení mateřské dovolené a zaměstnavatel jí v tom musí vyhovět, pokud o to požádá. Nevyčerpaná dovolená se převádí a musí být zaměstnanci určena k čerpání.

Smí firma nařídit dovolenou ze dne na den?

Ne. Zákoník práce vyžaduje minimálně 14 denní předstih před nástupem na dovolenou. Výjimky mohou nastat jen se souhlasem zaměstnance. Pokud firma toto pravidlo poruší, může zaměstnanec nástup na dovolenou odmítnout.

Propadne dovolená nad zákonné minimum, pokud ji zaměstnanec nevyčerpá?

Zákonná dovolená (čtyři týdny) propadnout nemůže. Musí být zaměstnanci umožněno ji vyčerpat nebo při skončení poměru proplacena. Dovolená nad zákonné minimum (například pátý nebo šestý týden jako benefit) se řídí tím, co firma stanovila ve smlouvě nebo vnitřním předpisu, tam propadnutí možné je.

Může firma dovolenou odvolat poté, co ji schválila?

Ano, zákoník práce zaměstnavateli umožňuje změnit nebo odvolat již schválenou dovolenou, ale firma musí uhradit zaměstnanci náklady, které mu tím vznikly (letenky, ubytování, zájezd). Z tohoto důvodu je odvolání dovolené v praxi výjimečné a riskantní.

Jak se počítá dovolená při zkráceném úvazku?

Dovolená se počítá v hodinách a vychází ze sjednané týdenní pracovní doby. Zaměstnanec s polovičním úvazkem 20 hodin týdně má nárok na 80 hodin dovolené ročně (oproti 160 hodinám při plném úvazku). Počet týdnů dovolené je stejný, ale hodinový objem je proporčně nižší.

Závěr: dovolená není jen administrativa

Pravidla pro dovolenou se firmám někdy jeví jako zbytečně komplikovaná. Ale z pohledu zaměstnavatele jsou jasná a předvídatelná, pokud je znáte. Nejčastější chyby nevznikají ze zlé vůle, ale z toho, že pravidla nikdo v organizaci pořádně nezná.

Dobře nastavená pravidla pro čerpání dovolené chrání firmu před spory, pokutami od inspektorátu práce a zbytečnými konflikty s lidmi, které si chcete udržet.

Sídlo firmy

APROFES, s.r.o.
Kounicova 284/39
602 00 Brno
IČ: 26887444
DIČ: CZ26887444

Zapsaná v OR vedeným Krajským soudem v Brně pod sp. zn. C 43477

 

brno@aprofes.cz
Tel: +420 736 642 774
Tel: +420 603 456 779

+420 603 456 779